|
|
Festuca amethystina jako reliktní druh jihomoravských pařezin - základní aspekty biologie druhu a variability morfologických znaků
Fedorová, Barbora
Cílem této diplomové práce bylo získat prvotní data o druhu Festuca amethystina (kostřava ametystová), která se týkají biologie druhu a variability znaků. V první části práce je uveden literární přehled, na který navazuje praktická část. Terénní práce spočívaly ve vyhledání a zaměření jednotlivých mikrolokalit studovaného druhu v komplexu lesa Hodonínské Doubravy, v jihovýchodní části Moravy. Dále byla získána data o velikosti mikropopulací, demografické a morfometrické charakteristiky tohoto druhu, tzn., že byl zjištěn počet trsů, průměr trsů, délka listů, počet a výška stébel, velikost laty, počet klásků a počet dozrálých diaspor. Výstupem této práce jsou tabelární a grafické přehledy naměřených dat, mapové podklady a fotografie.
|
|
|
Vlastnosti perspektivních odrůd révy vinné
VOCÍLKA, Radek
V práci byly pozorovány nové interspecifické odrůdy, které jsou v uznávacím řízení. Jednalo se o odrůdy Marlen, Cerason, Kofranka, Kaberon. Tyto odrůdy byly vyšlechtěny z běžně používaných evropských odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ČR (Frankovka, Svatovavřinecké, Merlot). Dále při křížení byla použitá modrá odrůda Seibel, která slouží jako donor rezistence, nebo raději tolerance vůči houbovým chorobám. Odrůdy byly pozorovány po dobu tří let a byly zkoumány jejich morfologické a výnosové vlastnosti. Cílem práce bylo uvedení těchto interspecifických odrůd révy vinné, zápis do Státní odrůdové knihy a jejich následná právní ochrana. Ukolem bylo prokázat zkoušku odlišnosti, uniformity a stálosti révy vinné v úředním řízení a porovnat je s uznanými odrůdami, které byly užity ke křížení.
|
|
|
Vztah mezi morfologickými a osobnostními znaky u člověka
Sýkorová, Kateřina ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
U člověka se, stejně jako u zvířat, dají pozorovat spojitosti či korelace mezi morfologickými a osobnostními znaky. Mezi nejvýraznější a nejsnadněji popsatelné morfologické znaky člověka patří barva očí, barva vlasů, výška postavy a index tělesné hmotnosti (BMI). Tyto znaky mohou korelovat nejen s temperamentem či charakterem, ale také například s inteligencí. Vztahy mezi morfologií a osobností mohou mít původ na úrovni genetické i environmentální. V řetězci příčin a následků se může uplatňovat také vlastní psychika člověka, na níž mohou mít vliv i faktory sociálního prostředí. V této práci jsou probírány do dnešní doby známé vztahy mezi morfologickými a osobnostními znaky a jsou zde uvedeny mechanismy, které by mohly být za tyto vztahy zodpovědné. Práce se také zaměřuje na možnou úlohu prostředí, jež by mohlo vysvětlovat některé spojitosti mezi danými znaky. Dále se snaží vytipovat environmentální faktory, které se u člověka podílí na formování morfologických a osobnostních znaků a mohly by proto být příčinou některých korelací mezi těmito znaky.
|
|
|
Tasemnice parazitující v zažívacím traktu rejnoků Amblyraja radiata na Svalbardu
PADALÍKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá tasemnicemi rejnoka Amblyraja radiata. Tito rejnoci žijí v arktických oblastech, včetně Svalbardu. Dosud je známo asi 5000 druhů tasemnic parazitujících u všech skupin obratlovců. Nejvyšší počet řádů tasemnic se nachází u paryb a ryb. Dospělce nacházíme v trávicí soustavě obratlovců. V získaných vzorcích jsem identifikovala 3 rody tasemnic: Grillotia, Pseudanthobothrium, Echeneneibothrium. Mým úkolem bylo určit jejich druh, výsledky porovnat s literárními zdroji a charakterizovat společenstvo tasemnic rejnoků Amblyraja radiata na Svalbardu. Tasemnice byly identifikovány na základě morfologických znaků. Morfologické znaky (př. rozdíly v apolýze, maximální šířce strobily, délky cirrového vaku, počtu varlat a tvaru háčků.) Tyto znaky jsme získali pomocí barvení, světelné mikroskopie a elektronové mikroskopie. Provedli jsme barvení karmínem jednotlivých vzorků tasemnic. Díky tomuto barvení jsme dosáhli lepšího zviditelnění vnitřních orgánů zejména pohlavních. Povrch vzorku jsme pozorovali skenovací elektronovou mikroskopií.
|
|
|
Shrnutí fylogenetických hypotéz nadčeledi Cobitoidea
Dvořák, Tomáš ; Ráb, Petr (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Fylogenetika je jedním z oborů systematické biologie, který se na základě konceptu společného předka všech organismů snaží najít vývojové vztahy mezi jednotlivými organismy. Ve fylogenetice se využívá mnoho různých znaků, nejčastěji ale jsou to znaky morfologické nebo genetické, případně jejich kombinace. Fylogenetická data mohou také mít využití v mnoha dalších oborech. Můžeme ji například využít při objasňování geologických procesů (u sladkovodních ryb nejčastěji při změnách toků řek). Taxon Cobitoidea je dnes považován za nadčeleď ryb patřících do řádu máloostní (Cypriniformes), který je jedním z největších řádů sladkovodních ryb. Do této nadčeledi řadíme celkem 10 nebo 11 čeledí - Gyrinocheilidae (přísavkovití), Cobitidae (sekavcovití), Balitoridae (mřenkovití), Botiidae (sekavkovití), Vaillantellidae, Ellopostomatidae, Barbuccidae, Serpenticobitidae, Nemacheilidae , Gastromyzontidae a čeleď Catostomidae (pakaprovcovití), jejíž postavení je dosud předmětem diskuse. Zástupci této skupiny jsou rozšířeni v celé Palearktické, Orientální a části Etiopské zoogeografické oblasti, a pokud bychom mezi ně řadili také Catostomidae, tak také v Severní Americe, tedy v Nearktické oblasti. V celé Eurasii nenajdeme vodní těleso, ve které by se nevyskytovali tyto ryby v jednom až desítkách druhů a proto je lze...
|
|
|
Vztah mezi morfologickými a osobnostními znaky u člověka
Sýkorová, Kateřina ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
U člověka se, stejně jako u zvířat, dají pozorovat spojitosti či korelace mezi morfologickými a osobnostními znaky. Mezi nejvýraznější a nejsnadněji popsatelné morfologické znaky člověka patří barva očí, barva vlasů, výška postavy a index tělesné hmotnosti (BMI). Tyto znaky mohou korelovat nejen s temperamentem či charakterem, ale také například s inteligencí. Vztahy mezi morfologií a osobností mohou mít původ na úrovni genetické i environmentální. V řetězci příčin a následků se může uplatňovat také vlastní psychika člověka, na níž mohou mít vliv i faktory sociálního prostředí. V této práci jsou probírány do dnešní doby známé vztahy mezi morfologickými a osobnostními znaky a jsou zde uvedeny mechanismy, které by mohly být za tyto vztahy zodpovědné. Práce se také zaměřuje na možnou úlohu prostředí, jež by mohlo vysvětlovat některé spojitosti mezi danými znaky. Dále se snaží vytipovat environmentální faktory, které se u člověka podílí na formování morfologických a osobnostních znaků a mohly by proto být příčinou některých korelací mezi těmito znaky.
|
|
|
Tribus Microdontomerini (Hymenoptera: Chalcidoidea: Torymidae) - fylogeneze a evoluce
Stiblík, Petr ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Nadčeleď chalcidky (Chalcidoidea) je druhově nejbohatší skupinou řádu blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera) a v současnosti zahrnuje celkem 22 čeledí. Jednou z čeledí je také čeleď krásenkovitých (Torymidae), jejíž monofyletičnost je v současnosti intenzivně diskutována. Tato diplomová práce se zaměřuje na tribus Microdontomerini (Torymidae: Toryminae). Druhy tohoto tribu jsou většinou drobné a nenápadné (délka těla 2 až 4 milimetry). Současný pokrok ve fylogenezi chalcidek umožňuje vytvořit robustní fylogenetickou hypotézu tribu Microdontomerini jako součást výzkumu fylogeneze a klasifikace chalcidek. Můj přístup kombinuje molekulární a morfologické metody tak, aby byl výsledný fylogram co nejvěrohodnější. Pro analýzu distribuce morfologických znaků bylo vybráno 33 zástupců reprezentujících všechny rody tribu Microdontomerini a 10 vnějších taxonů. Pomocí skenovacího elektronového mikroskopu Hitachi S-3700N-VP jsem u těchto vybraných taxonů zkoumal 33 morfologických znaků. Pro 117 taxonů byla získána sekvenční data z 5 jaderných (18S, 28SD2, 28SD3-5, EF1alfa, Wingless) a 3 mitochondriálních (COI-LCOHCO, COI-JerryPat, CytB) genových úseků, což ve výsledku vytvořilo dataset o 387 Kbp. Molekulární fylogramy byly vytvořeny pomocí algoritmů maximum likelihood a MrBayes. Morfologické znaky byly namapovány na...
|
|
|
Neinvazivní metody individuální identifikace plazů
KROUFKOVÁ, Michaela
Plazi jsou častou skupinou živočichů používanou k různým výzkumům. U těchto výzkumů je třeba rozpoznávat jedince v populacích, k čemuž se často používají invazivní identifikační metody. Tyto metody negativně zasahují do života jedinců a mohou způsobit až jejich úhyn. Z těchto důvodů vznikají tzv. individuální neinvazivní metody identifikace, které napomáhají k lepšímu zacházení se zkoumanými jedinci a k jejich snadnému a levnému rozpoznávání. Jde o snadné a rychlé metody, u kterých se používá morfologických znaků jedinců a jejich přirozených zvláštností ve znacích těla (jizvy, skvrny). Důležitou metodou je fotografická identifikace s pomocí I3S fotografického systému (Interactive Individual Identification System), která využívá důležitých plazích znaků, stejně jako se využívá otisků prstů u lidí. V této práci naleznete přehled studií zabývajících se těmito neinvazivními metodami, které by měly vylepšit identifikaci individuí plazů a zacházení s nimi. A především tato práce obsahuje druhy plazů, u kterých jsou tyto metody úspěšně používány a přehled morfologických znaků, podle kterých se identifikace provádí.
|
|
|
Znaky používané pro determinaci pavouků (Araneae)
KRIŠTOFOVÁ, Lucie
Ve své bakalářské práci se zabývám současnou problematikou týkající se zařazování pavouků do svých čeledí. Nesprávné rozpoznání čeledi je často způsobeno nevhodným výběrem morfologických znaků a jejich nejednoznačnými charakteristikami pro použití k determinaci. Formou literární rešerše jsou veškeré znaky používané k determinaci pavouků do čeledí shrnuty a popsány. Následně jsem testovala dva české klíče pomocí respondentů, čímž se mi naskytl náhled na nejčastější neúspěšné kroky a znaky způsobující nesnáze při určování čeledí pavouků. Nastiňuji tedy problematiku týkající se jak slepě přejímaných znaků ze starší literatury, tak znaků, jejichž použití není mnohdy spolehlivou determinační pomůckou. Velmi opomíjen je názor nezkušených pozorovatelů, kteří nahlíží na pavoučí tělo nezkušeně, neovlivněně arachnologickými zvykovými tradicemi, a proto s jistou mírou nadsázky objektivně. Z tohoto důvodu byl zhotoven průzkum převážně na neodborné veřejnosti. V závěrečných částech práce diskutuji o vzniklých a zaznamenaných problémech při pozorování a doporučuji, co by bylo vhodné do určovacích klíčů doplnit či zlepšit.
|
|
| |
host ::
RSS.